Adamov zastávka (žzast)

Historie

Ačkoliv se o vybudování zastávky v blízkosti strojíren v Adamově uvažovalo již během 2. světové války, kdy zdejší zbrojní výroba dosahovala do té doby nevídaných výkonů a v závodě pracovalo přes 5000 zaměstnanců, z velké části dojíždějících, pro odpor německé správy závodu došlo ke stavbě až po skončení války. Důvodem byly zejména obavy o zranitelnost většího počtu zaměstnanců závodu, kteří by se zdržovali při čekání na vlak poblíž výrobních budov pří leteckém bombarodvání. Pří pěší cestě na nádraží se zaměstnanci více rozprostřeli po délce 1,5 km dlouhé cesty a měli lepší příležitost se v případě náletu ukrýt.

Stavba zastávky proto započala až v roce 1946, přičemž hlavní zájemce o stavbu - strojírny, tehdy součást Škodových závodů v Plzni, se zavázaly uhradit jak výstavbu zastávky, tak její osvětlení, údržbu a dokonce na dobu 50 let poskytnout byt pro přesídlení drážních zaměstnanců, kteří přebývali ve strážním domku č. 132 na místě pozdější výdejny jízdenek. Domek byl posléze zbourán aby ustoupil 250 m dlouhému nástupišti (ve směru do Blanska).

Od března 1946 započala výstavba zastávky, na níž pracovali především němečtí váleční zajatci. K vybudování nástupišť byl použit materiál z vyhořelé budovy ředitelství strojíren a dalších částí závodu, po odsunu německých zajatců pokračovala výstavba v režii firmy Konstruktiva. Předpokládaný termín dokončení 28. října 1946 se nestihl zejména vlivem brzkých mrazů a zastávka tak byla dokončena a otevřena až 27. ledna roku 1947. Z počátku zastavovaly na zastávce 4, koncem roku 1947 již 7 párů vlaků.

Popis

Zdroje

1. Číselník železničních stanic, dopravně zajímavých a tarifních míst SŽDC SR70.